Věci ze šuplíku

Jojo, dneska jsem absolvovala kolečko po úřadech a na jednom jsem si všimla, že až na bouchačku v podpaží porušuju všechna jejich nařízení.

Z toho vyplývá jediný:

Budu si muset kurva už požádat o ten zbrojní pas.

No, a to je celý, to byla ta pointa, hahaha, doufám, že jste se aspoň trochu zasmáli, protože to je maximum vtipu, který jsem ze sebe ještě byla schopna vydolovat a nikdo tu snahu nedokáže ocenit; Zuzka je v poslední době spíš nerudná než rudná, můj ostrovtip ji zanechává zcela imunní a chladnou, to se leda tak zdvořile pousměje a směje se naplno leda když tenhle malej skřítek udělá COKOLI.

Třeba se zesere na procházce cestou tam, nebo píchne někoho ukoptěným prstíkem do oka nebo rozbije sádrovýho trpaslíka na zahradě nebo šáhne do volně položený roury od kamen plný mouru nebo dá Zuzčině mámě herdu do zad, až v ní zaduní.

Takovej já mám teď život – odsunuta na druhou kolej, počítám si ubývající zuby a přibývající vrásky a nostalgicky vzpomínám na dny, kdy se svět točil jen kvůli mně.

Tímto se taky omlouvám, že málo píšu. Napíšu toho víc, až dopíšu, co mám rozepsáno, a až to vydám. (To je krásná věta, že? Ta dává smysl, že? )

Jo, řeším vydání; ráda bych to nabídla nakladatelství, který už mi (nám) knížku vydalo, takže by nejspíš nebyl problém, ale problém je, že jednak básně jsou nevýdělečnej sortiment a málokdo by do toho šel, ale hlavně jsem minulostí poučena, že distribuce, ač shrábne jistý prachy, a to nezřízeně víc, než nějakej blbej autor nebo ilustrátor, dělá naprostý a totální hovno. A to podporovat nehodlám, neskládám písmenko k písmenku proto, aby nějaká líná lemra ve velkoskladu voňavejch knížek sbalila naše prachy a na naši knížku srala. Nasrat.

Budou to předělaný Z(a)tracený holky.

Dosud vycházely jen ručně vázaný, v podstatě pár desítek kousků, a jelikož je o ně zájem a vázat už se nám nikomu nechce, bolej nás pazoury a záda, tak to musím někam zadat. Dojde v nich ke drobným úpravám: přibude několik nových básniček a asi i nějaká překrásná nová ilustrace.

A možná, když nebude dělat fóry, bych zařadila i nějakou básničku mého spratka, protože píše úžasný věci, že kam se na ni hrabu. Čemuž se nedivím, má po kom to mít

Tak se zatím (s)mějte hezky, kocourkové a kočky, já se zase ozvu.