Jmenuje se Z(a)tracený holky, kdyby to někoho zajímalo.
Jen nevím, na jak dlouho. Už mi otrnulo.
U nás doma prostě nejde říct: A bude to tak a tak.
Zatímco já upadám každou chvíli do mikrospánku, v naší ložnici to žije.
Na zdi mám pověšený krásně zarámovaný lékařský diplomy.
aneb Krátká reportáž zahradníkova
... představte si péefko, který bych vám poslala, kdybych měla víc času.
aneb
Ježíškovi znovu a lépe
A Karlík neviděl žádnýho. (Možná je to tak lepší.)
Já vím, že to sem moc nepatří, ale je to tak důležitý, že musím...
S přibývajícím věkem nevidím k oslavě nadcházejících narozenin jedinej důvod.
A v nebi přibyla jedna malá psí dušička...
O výrobě anděla a jiných věcech mezi nebem a zemí
se nekonají (ne moc), neboť ty prášky zabírají fakt na všechno.
V noci podivný sny mám ...
aneb
Malá snaha o větší vyváženost
a aneb
Už se prý na nás chystaj´
O klukovi, co je (prý) celej po mně ...
aneb Nic není jako ve filmu. A navíc je všechno hrozně relativní.
Byla jsem velmi špatná matka. – aktualizováno-
aneb Jak emancipovaná žena košťátkem rejdila
Co mají společnýho Himálaje, vidličky, banány a výjimky?
... a taky o mým novým prášku. (Stárnu a chcípám, kurva!)
...(a možná i monology)....
A o možná odhaleným odposlechu
aneb Pechfógl stále žije ( jen sýkorka je již po smrti)
Ani Voda živá nepomohla...
Málem jsem přišla o hlavu
Někdy není všechno zlato, co se třpytí
Malý pojednání o tom, jak to fšecko dávkovat a esik se to vstřebá, nebo se to musí rozchodit...
Po delší odmlce, způsobené totálním vyčerpáním organizmu (a slov), jsem tu zas. A za sebou vleču našeho psa...
Malé pojednání o jídle a toleranci
Tak nazvala můj obraz Zuzka. Nevím proč....
...chvalte všichni Hospodina
Motto:...Víte, co bych si přála? Dostat 30 růží se vzkazem, aniž bych věděla od koho, nebo to jen vzrušeně tušila...
Neměla jsem tu pizzu sežrat celou!
Chtělo by to pořádnej řemen...
Ani Seropram nespasí všechno
aneb Pracantem proti svý vůli
A dlouze. A vtipně. Jenže – čas je neúprosnej. Země se nějak rychle točí nebo co. Tak to vezmu zkrátka.
Teda fenečka "bílýkafíčko". Naše Kačenka.
A taky o tom, že mám fajn dceru, že jsem zraněná, a že náš provozovatel internetu je na hovno, a o štěstí.
Hej, Ty tam nahoře, to už snad stačilo, né?!
Slovo (do pranice) muže zákona
Taky se vám zdají kraviny?
Pár dní jsem vynechala, takže teď to všechno namastím do jednoho příspěvku. Snad se v tom vyznáte...*smích*
....jen o tom po dnešku dost pochybuju.
Míněno ovšem nikoli jako nadávka na nějakýho zmetka, ale jako opak řádu.
aneb Podzimní povzdechnutí nad promarněným časem
A taky mý nastydlý dutiny a trapas a tak.
...ten můj včerejšek, žejo.
Zase jsem byla sprostá jako dlaždič.
Byl plnej lidí, psů, koček, kytek a čokoládovejch bonbónů
...pro člověka, kterýho mám ráda
Všechny přijely s náma do Prahy
Je to skvělej nápad, a já se ráda přidávám.
...takže jsem se přehrabovala Zuzce v tašce
aneb Sonáta mezi panelákama
Chtěla bych sněhobílý povlečení s vlčíma mákama
...a zapomněla jsem, že mám dneska řasenku.
Pár slov k minulýmu zápisu do deníčku
Chtěla bych dárek. Třpytivý, a přesto neviditelný. Chtěla bych...lásku.
Praha, dneska ráno. Stačilo natáhnout ruku.
Tohle je ze srazu ze začátku května.
A taky z doby, kdy jsme se Stanou ještě dodělávaly knížku o zvířátkách. Náhodou jsem to našla, tak to sem dávám s ohledem na několik Jájiných upomínek, ať to sem kurva dám... (Teda až na to, že Jája neřekla slovo kurva, to ona neříká, to jsem si dodala, protože já ho říkám. Dost často.)
Aspoň pár slov...V tom vedru se na víc nezmůžu.
A při tý příležitosti jsem si vzpomněla na Praděd
...a meruňky veškerý žádný.
...ale už ji nestihnu napsat do blogu 
Ta dnešní neděle, 1.7.2007, se už nikdy, co svět světem stojí, nebude opakovat. Krutá pravda. Ale jinak to bylo fajn.
Pár fotek, nic víc. Napíšu později...
No tak to teda ne! Znova to teď prostě psát nebudu (kdyžtak zítra).
Od Julia Fučíka k čínskému naháčkovi (aneb bordel jako vždy)
Taková malá tečka za veskrze nanicovatým (a přece poučným) dnem
To je tak, když někdo neparlá fransé a je línej otevřít slovník...
Mělo by to patřit spíš do rubriky "Půjčeno odjinud"....
Ale blýská se na lepší časy...
Nespím, držím palce malýmu Adámkovi a Staně (a Pavlovi, jasně)....
Dnešní myšlenka mezi lokem coly a kuřecím sendvičem (ani nažrat se v klidu člověk nemůže).
Nespletla jsem se. Patří to do deníku.